• Říká se, že jsem arogantní, ale jsem spíš plachý

    • Říká se, že jsem arogantní, ale jsem spíš plachý
    Jana Fikotová
 
Charismatický herec, který se dokázal prosadit v předních německých divadlech i tamní televizi, Juraj Kukura (68), se ukázal v Praze. Prozradil, že připravil knihu o svém životě, kde se čtenáři dozvědí i řadu pikantností.

Detailnejší popis
Prozraďte, co vás zaválo do Prahy?

Měl jsem tu čest pokřtít nové CD Andrey Kalivodové. Sice se známe krátce, ale o to víc je to příjemné setkání. Ona se zase stala kmotrou mé nové knihy. Proto jsem měl za povinnost ji to tímto oplatit. Ráno jsem sedl v Hamburku do auta a ujel 650 kilometrů, abych mohl být při tom. Operní zpěv mám moc rád.

Mluvil jste o své nové knize. Jde o váš životopis. Najdeme v ní nějaké pikantnosti?

Určitě. Hlavně si myslím, že ta kniha je výjimečná v tom, že není psaná tak, jak jsme u životopisů zvyklí. Jsou zde skutečné příběhy, to znamená, že je psaná více jako román. V tom je ta kniha úplně jiná. Byl bych rád, kdyby muži tyto Vánoce byli velkorysí a dovolili svým přítelkyním a manželkám spát v posteli s Kukurou, tedy s tou knížkou.

Nic jste si tedy v knize nepřibarvil?

Nene, vše vychází ze skutečných událostí a ukázal jsem v ní i své negativní stránky. Tudíž potěším knihou jistě nejen své příznivce, ale i nepřátele. Přiznávám, že mám své chyby a vždy se mi nepodařilo to, čeho jsem chtěl dosáhnout.

Jaké chyby přiznáváte?

Mně osobně se o mých chybách těžko mluví. Já osobně je moc nevnímám, to spíš mé okolí. Třeba se říká, že jsem arogantní. Já však o sobě tvrdím, že jsem plachý a proto vypadám arogantní, a tak se na tom nemůžeme vzájemně dohodnout. Když řeknu, že jsem plachý, tak se každý směje. Ale zase na druhé straně v životě herce je to jedno. Někteří si řeknou, když mě vidí v televizi, „já toho idiota nemůžu ani vidět, ten tam vypadá, na to se nedá koukat,“ ale kouká se dál. Televizi nevypne, ani si nejde do ledničky pro pivo. Sedí a kouká. Jinak má velká chyba je, že jsem se nenaučil pořádně německy.

Jak to? Vždyť mluvíte dobře.

Nebylo to jednoduché, jak se na první pohled zdá. Ta očekávání na mě byla obrovská, ale já jsem se nenaučil tak německy, abych mohl hrát Shakespeara.

Mluvíte o začátcích, když jste emigroval?

To je právě omyl. Každý mi říká, že jsem emigroval, ale já jsem neemigroval ani neodešel. Emigrace je, když se rozhodnete odejít. Obrazy dáte bratrovi, koberce dáte sousedovi, co máte v lednici dáte tomu, kdo má pod okny stánek s novinami. Rozhodnete se, nasednete do auta, sbalíte to nejnutnější a odjedete pryč. Já jsem takové rozhodnutí nikdy neudělal. Já jsem tam točil a pracoval. Slíbili mi, že mohu zůstat mimo republiku déle a nakonec mi místo povolení přišel rozsudek na tři a půl roku vězení za opuštění republiky. Byl to tedy exil. Pavel Kohout nikdy neemigroval, toho vyhostili. Mě nevyhostili, já jsem se mohl vrátit, ale do vězení. Takže to je ten základní principiální rozdíl. Já jsem tam stál, doručili mi to do ruky a nevěřil jsem vlastním očím.

Když se na to zpětně podíváte, nelitujete?

Těžko můžu soudit, zda jsem rád, nebo ne. Každopádně říkám, že kdybych se dneska vzbudil a v mém životě by se nestalo nic, tak bych chytil pořádnou depresi. Takže to není o litování nebo nelitování. Moje cesta se všemi těmi vrcholy a pády, při kterých stála moje manželka a můj syn, určitě stála za to. Že jsem dostal příležitost stát na těch největších jevištích, s těmi největšími německými režiséry a největšími herci, kteří existují. Divím se mladým hercům, že sedí doma. Vážím si jich, ale já bych tu neseděl. Odešel bych do Los Angeles dělat taxikáře nebo já nevím co, chodil po castinzích a snažil se dosáhnout úspěchu v zahraničí.

08.12.2015 | idnes.cz

JURAJ KUKURA: Chyby nás robia tým, čím sme

06.04.2016 / Daja Weingreen, INTERVIEW

JURAJ KUKURA: Říká se, že jsem arogantní, ale jsem spíš plachý

08.12.2015 / Jana Fikotová, idnes.cz

JURAJ KUKURA: Legendy si treba ctiť

22.10.2015 / Karol Bustin ml., Špeciál Plus 7 dní

Má arogance je čistá obrana

21.05.2015 / Richard Erml, Reflex

Zem nie je folklór

02.11.2013 / Dáša Čiripová, kod – konkrétne o divadle

Kukura otvorene: Viem, čo je to chudoba, nevyhadzujem ani jedlo.

09.06.2013 / redakcia, cas.sk

Moju ženu sa nedá nemilovať – Rande s riaditeľom Divadla Aréna Jurajom Kukurom

11.03.2013 / Mária Miková, Miroslava Staszová, Slovenka

Suverén bez sebevědomí

19.03.2012 / Milan Eisenhammer, Týden

Český ministr kultury. To bych bral hned

25.02.2012 / Alice Horáčková, Mladá fronta Dnes; príloha Víkend

KUKURA: Jako herec si jdu na nervy

06.12.2011 / Jana Machalická, Lidovky

JURAJ KUKURA: Nemáme vzťah k tradícii

24.02.2011 / Tomáš Gális, TV OKO

JURAJ KUKURA: Riadeniu divadla som sa naučil od druhých

12.12.2007 / Palo Hlubina, TREND

Cena Dosky za najlepší herecký výkon (2004)

Juraj Kukura za postavu Martina v inscenácií hry Koza alebo Kto je Sylvia?

Cena Dosky za najlepší ženský herecký výkon (2004)

Emília Vášáryová za postavu Stevie v inscenácii hry Koza alebo Kto je Sylvia?

Cena Dosky za najlepšiu inscenáciu (2005)

Inscenácia hry Tiso podľa scenára Rastislava Baleka

Cena Dosky za najlepší herecký výkon (2005)

Marián Labuda za rolu Tisa v inscenácii hry Tiso podľa scenára Rastislava Baleka

Cena Dosky za najlepšiu scénickú hudbu (2005)

Peter Groll - Rastislav Ballek za hudbu k inscenácii hry Tiso podľa scenára Rastislava Baleka

Cena Dosky za objav sezóny (2005)

Kolektív tvorcov pod vedením Rastislava Balleka a Martina Kubrana za inscenáciu hry Tiso podľa scenára Rastislava Baleka

Cena Literárneho fondu za najlepší mužský herecký výkon (2004)

Juraj Kukura za postavu Martina v inscenácii hry Koza alebo Kto je Sylvia?

Cena Literárneho fondu za najlepší ženský herecký výkon (2004)

Emília Vášáryová za postavu Stevie v inscenácii hry Koza alebo Kto je Sylvia?


Partneri divadla Aréna